|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
| |
|
|
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
|
Jazykový režim EU v praxi: srovnání dostupnosti dokumentů v češtině, ve francouzštině a angličtině na webových stránkách Evropského inspektora ochrany údajů
HAJNOVÁ, Daniela
Tématem této bakalářské práce je Jazykový režim EU v praxi: srovnávání dostupnosti dokumentů v češtině, ve francouzštině a v angličtině na webových stránkách Evropského inspektora ochrany údajů. V práci bude nejprve popsán institucionální rámec Evropské unie se základními údaji o ní. Následně bude detailněji probrána instituce, o níž práce je, tedy Evropský inspektor ochrany údajů, včetně dalších možných způsobů ochrany dat. Dále se bude pojednávat o jazykovém režimu Unie, jak funguje a jaké jazyky jsou rozlišovány v rámci společenství. Další kapitola se bude věnovat jádru práce. Nejprve bude popsán samotný vzhled stránek, následovat bude rozbor dokumentů, které se na stránkách nacházejí. Následující kapitola bude syntézou té předchozí. Další kapitola bude obsahovat podrobný trojjazyčný glosář, jehož pojmy budou vybrány z glosáře, jenž se nachází na webových stránkách instituce. Poslední kapitolou bude závěr. Práce bude obsahovat resumé ve francouzštině a pro přehlednost také obrázky, grafy a tabulky.
|
|
|
Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu ve světě
Brančík, David ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Klimeš, Dušan (oponent)
Práce popisuje teoretické modely institucionálních systémů finanční regulace a dohledu. Podrobněji se zaobírá vhodností integrace dozoru do struktur centrální banky. Rozebírá různé formy integrace dohledových institucí, popisuje aktuálního stavu organizace dohledových institucí ve světě. Nejsou opomenuty mezinárodní aspekty problematiky: stav integrace a její vhodnost na mezinárodní úrovni, obzvláště v oblasti EU. Jediným vhodným řešením sjednocování dohledu v EU nemusí být centralizovaná, nadnárodní instituce dohledu. Nejdůležitějším zjištěním je konstatování, že neexistuje jeden univerzální, ideální model organizační struktury finanční regulace a dohledu. Analýzou přínosů jednotlivých modelů docházím k závěrům, že pro ekonomiky s malým finančním sektorem a kapitálovým trhem je pravděpodobně vhodnější model integrovaného dohledu. Dále jsou důležitá poznání, že země se sjednoceným dozorem požívají větší konzistence v kvalitě dohledu a sjednocení dozoru nevede ke snížení nákladů dohledové instituce.
|
host ::
RSS.